Jedním z hlavních poslání Spolku pro Hůrky a venkov je udržení vesnických tradic. Hned od roku 2015, kdy byl náš spolek založený, usilujeme o spojování lidí právě prostřednictvím tradic. Některé z obyčejů přetrvaly do současnosti, ale většina zcela zanikla anebo tu vůbec nikdy nebyla. Přitom právě obyčeje byly hlavním pojítkem venkovského života. Nešlo jen o to, že se sousedé sešli při nějaké zábavě nebo občerstvení, protože důvod tohoto scházení byl vždy hlubší. Opíral se o zvyklosti, o úctu k duchovním hodnotám, k historii a kultuře děděné napříč generacemi. Aniž by si to mnohdy uvědomovali, udržovali tím naši předkové soudržnost i vědomí o svém domově. To v nich zůstávalo hluboko v nitru i přesto, že ve svém rodišti už třeba dávno nežili. A nežijí.
Z vlastní zkušenosti víme, že i mnozí starší současníci, kteří se v Hůrkách kdysi dávno narodili, si ještě takové povědomí v sobě uchovávají. Nikdo jim ho nezcizí, mají ho ve svých srdcích. Dokazují to svými slovy, činy a často i slzami v očích. Je jen jejich, a přitom nás všech. I z toho důvodu se na ně snažíme navazovat. Považujeme to za svou morální povinnost.
SHAZOVÁNÍ MORANY | postní období
Morana (nebo také Mařena, Mořena, Mařana) je od pradávna symbolem zimy a smrti, sahajícím až do pohanských dob. Proto se ji naši předkové snažili zbavit vhozením do vody, shozením ze skály nebo zakopáním. Dálo se tak na pátou, tedy smrtnou, neděli postní, přičemž moment zbavení se Morany provázela radost z příchodu jara. V Hůrkách jsme tento zvyk zavedli poprvé na Smrtnou neděli 17. března 2024 z iniciativy sousedů, kteří o tuto tradici projevili zájem. Smrtholka, jak se také říkávalo, je slaměná figurína navlečená do hadrů a stužek a nastrčená na tyč. Na krku nosí korále z vejdumků, které představují zmar, protože z nich nemůže vzejít nový život. Zbavování se Morany provázel také zpěv lidových písniček. Tradici shazování Morany v Hůrkách konzultuje Spolek pro Hůrky a venkov s Regionálním odborným pracovištěm pro lidovou kulturu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích jako odborným garantem.
VELKOPÁTEČNÍ ŘEHTÁNÍ | Velký pátek
Více či méně se v Hůrkách chodívalo a stále chodívá o Velikonočním pondělí po koledě. Ostatní zvyklosti, připadající na období okolo Velikonoc, se však vytratily. Na Velký pátek 2016 jsme proto poprvé vyrazili středem vesnice s řehtačkami a zavedli tak staronovou tradici pro období, kdy zvony odlétají do Říma. Součástí polední i večerní obchůzky je vedle rámusu také ošatka s čerstvě upečenými jidášky, které nabízíme sobě i kolemjdoucím. Nic víc. S ohledem na den přísného půstu se žádné veselí ani společné občerstvení nepořádá. Velkopáteční řehtání dokonce přetrvalo i náročné koronavirové období let 2020 a 2021, kdy se nesměli lidé stýkat kvůli hrozící nákaze. Ve smluvený čas jsme rozezvučeli řehtačky a jiné dřevěné nástroje na zápražích a dvorcích u sebe doma.
SVATOJÁNSKÁ POUŤ | květen
Hůrecká pouť v pravém slova smyslu, tedy jako církevní slavnost patrona chrámu, byla jednou z mála tradic, která se v Hůrkách udržela odedávna. Lidé se scházívali na poutní bohoslužbu a poté krátce diskutovali před kapličkou. Spolek pro Hůrky a venkov proto navázal na dosavadní zvyklost a od roku 2016 připravuje každoročně program, který následuje po mši svaté. Jedná se zpravidla o ochutnávkový trh a trh s místními výrobky, doplněný vždy o něco navíc. Poutní program se odehrává na návsi a připadá zhruba na polovinu května (okolo 16. května, svátku sv. Jana Nepomuckého).
SVATOHAVELSKÉ POSVÍCENÍ | říjen
Na svátek sv. Havla připadal v minulosti výběr berní, ale i konání posvícenských veselí. V Hůrkách tato tradice postupně utichala, až nakonec zcela zanikla. V roce 2019 proběhla v Hůrkách komplexní rekonstrukce kaple sv. Jana Nepomuckého a 12. října téhož roku byla znovu vysvěcena generálním vikářem českobudějovické diecéze, P. Davidem Henzlem. Právě to byla vhodná příležitost k tomu, aby v naší vesnici spolek obnovil tradici posvícení po dlouhých desetiletích. Bohužel, hned v následujících dvou letech se musela opětovně přerušit kvůli koronavirové pandemii, nicméně od roku 2022 jsme na započatý trend navázali a věříme, že se jej podaří udržet i do budoucna. Hůrecké posvícení se koná okolo 16. října, kdy má svátek právě sv. Havel.
HŮRECKÝ BETLÉM | advent a Vánoce
Poprvé v roce 2021 připravil náš spolek, za spolupráce několika dalších sousedek, první venkovní statický betlém v Hůrkách. Je vyrobený ze slámy, která se postupně připevňuje na pevnou konstrukci. Betlém je instalován od první adventní neděle, nejprve byl pod vánočním stříbrným smrkem u hřiště, v dalším roce pak na důstojnějším místě před kaplí, a to včetně osvětlení. Vzhledem k přímému vystavení všem klimatickým podmínkám, musí být po skončení instalace v lednu všechna sláma sejmuta a na další sezónu připravena nová. Je to pracné na přípravu a náročné na uskladnění, ale stojí to za to. V roce 2023 se náš betlém dostal dokonce do novin.
BETLÉMSKÉ SVĚTLO | Štědrý den
Každoročně koncem roku přivážejí skauti do Čech a na Moravu betlémské světlo. Někdo si pro něj jezdívá do sousedních kostelů, aby mu pak o Vánocích zářilo doma. Přišlo nám líto, že naše kaplička není místem, v němž se chvíli před štědrým večerem scházejí sousedé a neodnášejí si domů světlo naděje. V roce 2016 jsme proto od skautů přivezli do hůrecké kaple betlémské světlo i my a každoročně jej máme připravené pro kohokoliv. Pokud příchozí zapomenou svíčku, rádi jim ji poskytneme. Třeba i s malou ochutnávkou cukroví na cestu. Betlémské světlo je spolu s velkopátečním řehtáním jedinou akcí, jíž jsme nepřerušili ani v období let 2020 a 2021, kdy nebylo možné se stýkat kvůli koronavirové pandemii.
VÁNOČNÍ ZPÍVÁNÍ | prosinec
Hned v roce 2015, kdy byl založen náš spolek, jsme v prosinci zkusili zavést první tradiční zpívání v hůrecké kapli sv. Jana Nepomuckého. Tehdy proběhlo ještě o adventu, ale i tak zaznamenalo zájem z řad místních občanů. Další ročníky probíhaly už výhradně ve vánočním období, tedy v čase po Štědrém dnu. Vánoční zpívání je naší nejstarší zavedenou tradicí, kterou jsme byli nuceni přerušit jen v letech 2020–2021 kvůli společenské uzávěře v období koronavirové pandemie. Průběh vánočního zpívání se snažíme každý rok vždy něčím zpestřit. Ať už to byly klasické anebo alternativní hudební nástroje, účinkování operní pěvkyně Ivy Veberové anebo rozšíření hudebního aranžmá a prokládání zpěvu mluveným slovem. Těší nás to, protože Vánoce jsou oslavou radostného narození.